Několik přátel se mě ptalo, proč jsem podepsal prohlášení církevních představitelů k tzv. „manželství pro všechny“. Jeden dobrý přítel mi napsal, že jsem ho zklamal. Očekával, že budu pro rovnost všech – tedy pro to, aby všichni lidé měli stejná práva a aby se příslušníci LGBTQ+ komunity necítili jako občané druhé kategorie. Několik diskutujících se ohrazovalo proti tomu, aby církve předepisovaly jiným lidem, jak mají žít. Křesťanství se přece nesmí prosazovat mocensky. Paní Stuchlíková z aktualne.cz se vyjádřila v tom smyslu, že církve by měly mlčet, protože ztrácejí členy a jejich názory už nikoho nezajímají. To, že církev je stále ještě největší dobrovolná organizace v naší zemi, buď přehlédla, nebo to považuje za nepodstatné.
Nejprve tedy k rovnosti před zákonem. V době, kdy bylo schvalováno registrované partnerství, tvrdili ti, kteří se hlásí k „L“ nebo „G“, že nebudou usilovat o nějaká další práva, a tedy ani o možnost adopce dětí homosexuálními páry. To ale brzy přestalo platit. Naše společnost je prý „dál“. Současné lidovecké návrhy vycházejí vstříc homosexuálním párům v otázkách dědictví, přístupu k informacím o zdravotním stavu partnera a dalších záležitostech. V podstatě se registrované partnerství, které má být nadále nazýváno pouze partnerstvím, dostane na roveň manželství, pouze se nebude nazývat manželství, protože tento název má být podle našeho názoru vyhrazen pro svazek muže a ženy.
Co se týče adopcí, považuji je za okrajovou záležitost. Odmítám ale námitku typu „vy byste radši, aby dítě trpělo v dětském domově, než aby vyrůstalo v milujícím svazku dvou homosexuálů“. Existuje totiž ještě jiná alternativa vůči dětskému domovu. Je jím heterosexuální rodina.
Jsem přesvědčen, že dítě má právo znát otce a matku. A mám na mysli biologického otce a biologickou matku. Naopak neexistuje nějaké „právo na dítě“.
Ale budiž. Souhlasím s tím, že zpravidla bude dítěti lépe v homosexuálním páru než v dětském domově, i když ani toto neplatí automaticky. Nicméně znovu říkám, že jde o problém okrajový, protože zdaleka ne všechny homosexuální páry po dítěti touží. A rovněž platí, že v (některých) homosexuálních svazcích bude dítěti lépe než v (některých) heterosexuálních manželstvích. Jen si musíme vždy ujasnit, zda mluvíme o nějakých konkrétních případech, tedy o jednotlivcích, nebo o celkové statistice. Tam heterosexuální páry jednoznačně vedou, jenže statistiky, které to potvrzují, se nesmějí zveřejňovat.
Neboť jsou to církve, milý příteli, kdo u nás tahá za kratší konec. Když chceme vyjádřit názor, že naše společnost se nevyvíjí zrovna dobře, hned je nám vyčítáno, že chceme něco „mocensky prosazovat“. Tím se ovšem jakýkoli rozhovor spolehlivě zazdí. My přece v prohlášení nikoho nenapadáme, pouze zveřejňujeme své stanovisko. A proč jsem se připojil? Protože pozoruji, že genderová ideologie na mnoho způsobů rozkládá společnost, a kdo se proti ní postaví, je často válcován takovými argumenty, jako že nás platí Vladimír Putin. Na konci onoho postupu salámovou metodou je mrzačení chlapců, v současnosti ale zejména dívek, kteří a které podstupují tzv. „transici“, tedy změnu pohlaví. A dalším krokem budou snahy o uzákonění pedofilie. Pokud tento chrabrý postup genderové ideologie nezastavíme.
Chápu, že ti, kdo se zajímají pouze o naši českou scénu, považují tyto obavy za přehnané. Já ale sleduji, co se děje ve Spojených státech, ve Spojeném království i v jiných zemích, a domnívám se, že mám vážné důvody bít na poplach. Nám se ty nejhorší excesy zatím vyhnuly, ale indoktrinace genderovou ideologií už i v mateřských školách reálně hrozí.
Nepochybuji o tom, že ti, kdo šíří genderovou ideologii, jsou zpravidla přesvědčeni, že bojují za správnou věc. Za rovnost před zákonem, za toleranci… Jen si ve svém zápalu často neuvědomují, že někdy dokáží být značně netolerantní. V současnosti se termín LGBTQ+ komunita stává stále více zavádějícím. Pokud řeknu, že trans lidé si příliš nerozumí s lesbami, je to vyjádření velmi slabé. Jsou mnozí homosexuálové, ale i mnozí trans-lidé, jimž často agresivní genderová ideologie zrovna nevoní. Protagonisté genderové ideologie ovšem mají v médiích nesrovnatelně vyšší publicitu než konzervativci. Já nad tím plakat nebudu – prožil jsem větší část svého života pod komunistickou vládou, a tedy v menšině, jsem na to zvyklý. To ale neznamená, že bych neměl smysl pro férovost. Ale jsem relativně v klidu, protože i ze zkušenosti vím, že realita nakonec vždy dohoní ideologii. Jde ale o to, kolik lidí tato zhoubná ideologii ještě učiní nešťastnými. Zrovna dnes jsem slyšel příběh mladého muže, nyní je mu tuším přes dvacet, který si v patnácti nechal uříznout penis. Teď je z toho nešťastný. Čím dříve se tato zrůdnost zastaví, tím lépe.
Možná někdo namítne, že jsem se od „manželství pro všechny“ dostal příliš daleko. Snažím se ale vysvětlit, proč zastávám postoje, které mě vedly k podepsání onoho prohlášení.
- srpna 2023