Chápu, že slovo „nadřazenost“ je poněkud výbušné. Může znamenat vytahování se nebo ubližování slabším. Já jsem tohoto slova použil pro morální nadřazenost naší civilizace nad civilizacemi jinými.
Rozumím pohoršení, které to u některých lidí vyvolalo. Přesto se tohoto slova nechci vzdát. Jistě platí, že jako lidé jsme si všichni před Bohem rovni. Naše civilizace stojí do určité míry na Bibli, a Bible nás nenechává na pochybách o tom, že před Bohem jsme na tom všichni stejně, ale ani o tom, že existují určité vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Pokud popřeme rovnost před Bohem, zbude nám tyranie, pokud popřeme hierarchickou strukturu, společnost přestane existovat. Pilot a letuška jsou si jakožto lidé před Bohem rovni. Nicméně v letadle rozhoduje kapitán. Kdyby rozhodovala letuška, letadlo nevzlétne.
Podobné je to ve sportu. V dané disciplíně musí být rovnost pro všechny. Ale ten, kdo je nejrychlejší a získá medaili, je v tu chvíli nadřazen ostatním závodníkům.
Chápu, že lidé zbystří, pokud je řeč o nadřazenosti morální. Pokud porovnáváme jednotlivce, třeba Čecha a Němce, nebo budhistu a hinduistu, pak nemáme problém říci, že určitý konkrétní Rus je morálnější než Ukrajinec nebo Baškir, a určitý muslim je milosrdnější než evangelikální křesťan nebo třeba pygmejský animista. Problém nastává, když mluvíme o morální nadřazenosti celých civilizací.
Přesto tak činím. Tvrdím, že islámská civilizace je méně hodnotná než západní. Uvedu tři základní nezpochybnitelné důvody:
Islám nelze opustit: Odpadnutí od islámu se trestá smrtí.
Žena nemá stejnou hodnotu jako muž: U soudu platí, že svědectví tří žen má stejnou váhu jako svědectví jednoho muže.
Je-li žena znásilněna, musí být ukamenována. Trestána je tedy oběť, nikoli pachatel.
Je docela možné, že někdo bude tyto důvody zpochybňovat tvrzením, že v dřívějších dobách křesťané trestali smrtí i heretiky. To je nepochybně pravda. Nicméně já netvrdím, že křesťanství bylo morálně nadřazeno islámu v době největšího rozkvětu islámu. (Netvrdím ovšem ani opak, ale to by bylo na jinou diskusi.) Pokud srovnáváme různé civilizace v různých dobách, mohou nám vyjít roztodivné výsledky. Mne by mimo jiné zajímalo, jaký byl skutečný život ve starověké Číně. Moc o tom nevím a to málo, co vím, je velmi nejednoznačné. Co se týče současné Číny, mám v tom celkem jasno. Stejně jako naprostá většina těch, co čtou tyto řádky.
Proč považuji tuto otázku za důležitou? Protože kritičnost vůči vlastní kultuře rozbujela až příliš, a výrazná většina obyvatel u nás i v jiných zemích západní civilizace tvrdí, že v případě války by svou vlast nebránili. Pokud se dětem od základní školy vštěpuje, že žijí v rasistické zemi, která v minulosti kdekoho utlačovala, a že by se za svou vlast měli spíše stydět, není divu, že pak v dospívání svou vlast nebudou chtít bránit.
Jako jednotliví lidé máme mnoho vrstev. Můžeme mít některé vlastnosti kladné a současně i záporné. Znám například jednoho muže, který je velice štědrý, a přitom neopatrný v řeči, takže zavdal podnět k řadě nedorozumění. Někdo může být líný a nedochvilný, ale přitom je velmi empatický. Jistě byste sami mohli jmenovat podobné kombinace dobrých a zlých vlastností. Ostatně se to týká i mne osobně.
S národy to může být podobné. A v každém národě jsou lidé, kteří jsou sympatičtí, a lidé, kterým je lépe se vyhnout. Smrtící nacionalismus se rodí tam, kde lidé generalizují a určitou negativní zkušenost s příslušníky jednoho národa zabsolutní a negativní vlastnosti připisují všem.
To ale neznamená, že o pozitivních a negativních rysech nějakého národa nesmíme mluvit. Pokud převládne politická korektnost, povede k nárůstu nezdravého nacionalismu. Proto jsou takové jevy jako je rasismus nyní silnější než před nějakými třiceti lety.
Já se například velmi obávám nastávajícího vítězství AfD v Německu. Rovněž se domnívám, že ve Spojeném království narůstá reálná hrozba občanské války. Někteří lidé se pak snaží vyvolat dojem, že tím, že o těchto problémech mluvím, je vlastně vyvolávám. Mám štěstí, že nežiji ve Spojeném království. Tam tento represivní přístup vedl k tomu, že tisíce lidí (ano, čtete správně, tisíce) jsou stíhány za „nenávistné“ posty či reakce na internetu. V Německu se snaží kolem AfD budovat neprůstřelnou zeď (firewall), nikdo se s ní nechce bavit. Přitom vývoj jejích volebních preferencí je dlouhodobě předvídatelný – a také předvídaný.
Je jedna země, která zvolila mnohem moudřejší přístup – Dánsko. Tam se snaží řešit problém samotný, a ne kriminalizovat toho, kdo na problém upozorňuje.
Proč Dánsko jedná odlišně než Německo či Francie? Protože tamní elity a vláda si uvědomují, že západní civilizaci stojí za to bránit. Obyvatelé nepodléhají ideologii hlásající, že všechny civilizace jsou si rovny. Co považuji za nejdůležitější: Dánská vláda se stará o to, aby migranti byli rozptýleni mezi domácí obyvatelstvo. Nepřipouští vznik „no go zón“, kam se ani policie neodváží. A dánská vláda přijímá opatření vedoucí k tomu, aby se migranti zapojili do práce. Přijímá řadu dalších dílčích opatření, zdánlivě nedůležitých, ale ve svém souhrnu vedoucích k mnohem bezpečnější situaci než třeba v Německu či Británii. Náš přístup k migrantům je naštěstí bližší tomu dánskému než tomu německému.
Tento přístup je z dlouhodobého hlediska i pro samotné migranty výhodnější než neustálé ustupování požadavkům některých z nich. Přijmou-li naše hodnoty, bude to velmi výhodné zejména pro ženy migrantů. Žít v právním státu, v němž platí rovnost před zákonem, je konec konců dobré pro všechny – pro občany dané země i pro migranty. Chce to ale odvahu, ať už jde o policii, soudce či zákonodárce. Odvahu nazývat věci pravými jmény a jednat podle toho.
4. září 2026