Leckdo při četbě titulku možná zbystřil. Zejména asi ti, kteří očekávají, že by článek mohl přinést odpověď na otázku, která mnohé zajímá: Kdy už přijde? A opět je zklamu – na takto formulovanou otázku odpověď nepřinesu, protože ji neznám. Na druhé straně mám ale pochopení pro každého, kdo si ji klade. Zajímá nejen mnohé dnešní křesťany; zajímala i učedníky, kteří se setkali se vzkříšeným Pánem. „Pane, v tomto čase obnovíš království pro Izrael?“ (Sk 1,6). Že Pán Ježíš „království pro Izrael“ obnoví, o tom neměli žádných pochyb. Zajímala je ale otázka, kdy. V tomto čase, nebo později?
A Ježíš je svou odpovědí možná zklamal: „Nepřísluší vám poznat časy a doby, které Otec uložil ve své vlastní pravomoci“ (Sk 1,7).
Někdo by mohl usoudit, že to nebylo docela fér. Vždyť Ježíš sám opakovaně mluvil o blízkosti Božího království!
Tedy… On s tím nezačal. Začal tím jeho předchůdce (dnes by se řeklo „předskokan“) Jan Křtitel. Ten kázal u Jordánu a obsah jeho kázání je shrnut do slov „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království Nebes“ (Mt 3,2; na vysvětlenou: Můžeme položit rovnítko mezi „království Nebes“ a „království Boží; Nebesa jsou opisem pro Boha, neboť Židé doby Ježíšovy i dob pozdějších se snažili slovo Bůh z úcty k němu nepsat a nevyslovovat.)
V Matoušovi 4,17 čteme – tentokrát už o Ježíšovi – tatáž slova: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království Nebes.“ Derek Prince o tom poznamenává, že Pán Ježíš tím stvrdil službu Jana Křtitele a vzdal mu tím hold – a navázal na jeho službu.
Pán Ježíš tedy říká, že království Boží je blízko. Jak bychom se mohli divit učedníkům, že je zajímalo, jak to s tím královstvím je, a když už se projeví ve své plnosti! Království Boží bylo tématem pro celý Izrael, a pro Ježíšovy učedníky snad ještě více než pro jiné.
V evangeliích jsou tři místa, která nám mají pomoci pochopit, jak to s tím Božím královstvím je.
První je Lukáš 11,20: „Jestliže však vyháním démony prstem Božím, pak už k vám přišlo Boží království.“ Toto slovo si můžeme dát do spojitosti s Janovým výrokem „Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil skutky Ďáblovy“ (1J 3,8). Kdykoli Ježíš vymítal démony nebo uzdravoval, mařil skutky Ďáblovy. Když se to dálo, přišlo už k lidem Boží království.
Druhé místo, které nám na mysli, nacházíme rovněž u Lukáše: Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Boží království nepřichází tak, abyste ho mohli pozorovat; ani neřeknou: ‚Hle, je tu‘ nebo ‚je tam‘. Neboť hle, Boží království je mezi vámi“ (Lk 17,20-21).
Mimochodem, zde máme vykladačský oříšek. Jak si máme vykládat tu předložku „mezi“? Prozradím všem neřečtinářům, že předložky jsou v řečtině ošemetná věc. Neexistuje nějaká sada řeckých a sada českých předložek, abychom si je mohli volně „překlopit“ z jednoho jazyka do druhého. Řecké entos, které překlady překládají „mezi“, můžeme chápat dvojím způsobem. Buď: Království Boží je ve vašem středu, nebo: Království Boží je ve vašem nitru. Ježíš to mohl myslet ještě jinak: Království je tam, kde je Král, tedy Ježíš. Je-li Ježíš mezi nimi, pak je mezi nimi Boží království.
Farizeové, jimž Ježíš takto odpověděl, byli asi zklamaní. A možná byli zklamaní i učedníci. A možná jsme zklamaní i my.
Třetí místo nacházíme u Jana, v rozhovoru Ježíše s Pilátem. Ježíš Pilátovi říká: „Mé království není z tohoto světa“ (Jan 18,36).
Jak to tedy je? Je království Boží blíže, než bylo v době, kdy kázal Jan Křtitel? Je blíže, než když kázal Pán Ježíš? Přijde vůbec?
Věřím, že přijde. Ježíš ovšem říká, že nám „nepřísluší znát časy a doby“. My máme představu lineárního času. Protože od dob Janových a Ježíšových uplynulo měřitelné množství vteřin, minut, hodin, dní, roků a staletí, tak přece musíme být blíže.
Jsou doby probuzení. Ježíš maří skutky Ďáblovy. Prst Boží je v akci. Lidé jsou vysvobozováni. Přiblížilo se království Boží.
Jako bych slyšel námitku, či jen starost srdce: „A to se pak zase vzdálilo?“
Nám se to tak jeví. Ale možná se nevzdálilo království. Možná jsme se vzdálili my.
Kéž bychom rozpoznali, když se přiblíží Boží království! Ať už jako jednotlivci, nebo jako sbor, nebo jako národ. Ježíš plakal nad Jeruzalémem, který nepoznal čas Božího navštívení.
Je-li Ježíš v našem středu, „mezi námi“, přiblížilo se k nám Boží království. Jednu věc vám prozradím: Záleží na naší touze.
- března 2020