Průvodním znakem západní kultury je, že neustále přemýšlí o vlastním rozkladu a zániku. Knihy jako Zánik západu nebo Konec Evropy vycházejí stabilně už nejméně dvě stě let. A zdaleka se nejedná jen o literaturu křesťanskou – dokonce by se dalo říci, že v očekávání konce jsou sekulární a křesťanská Evropa zajedno, byť se neshodnou v důvodech tohoto rozkladu a zániku.
Právě jsem dokončil poslední kapitolu své velké knihy o Zjevení. Ta kapitola se jmenuje „Střípky z dějin výkladu knihy Zjevení“ a velice ji doporučuji všem křesťanům, kteří se domnívají, že konec je za rohem. Aby bylo jasno: Možná, že je. Žij tak, jako že opravdu je za rohem. Nikdo z nás neví dne ani hodiny. Nikdo z nás neví – pokud mu to Bůh nezjeví – že tu bude ještě za rok. Nebo za měsíc.
Jiná věc ale je tvrdit, že konec je za rohem, protože to říkají znamení doby. Neříkají. Nebo… vlastně možná ano, ale znamení doby to říkala už mnohokrát. My máme tendenci vidět svět černě. Zdá se nám, že je to stále horší a horší. Je to omyl. Celosvětově je chudoba na ústupu. Negramotnost klesá. Kriminalita klesá rovněž, v mnoha částech světa výrazně. Proč to tak nevidíme? Protože média referují víc o tom, co se nepovedlo, než o tom, co se povedlo. Nepíšu to proto, abych jim to vyčítal. Taková je povaha médií – referují spíše o záporech a křiklavých katastrofách než o úspěších a dílčích zlepšeních. Měli bychom s tím počítat.
Byly doby, kdy měli lidé mnohem pádnější důvod očekávat konec. V naší zemi to byla zejména doba husitská a celoevropsky pak doba třicetileté války. Třeba během třicetileté války klesl počet obyvatel Čech na třetinu stavu před Bílou horou. Kdo si myslí, že teď je to na světě horší, jednoduše nezná dějiny.
Je zajímavé všímat si rozdílů dob dřívějších a doby dnešní. Už jsem ve svých článcích zmiňoval, že španělská chřipka byla mnohem vražednější než současná pandemie, nicméně média jí věnovala velmi málo pozornosti. I v dnešním světě probíhají různé důležité procesy; ty však zůstávají stranou mediálního zájmu. V globalizovaném světě to prostě chodí jinak než v době konce první světové války.
Jak žít smysluplně v dnešním globalizovaném světě? Považuji za smysluplné všímat si rozdílů. Už jsem zmínil rozdíl v účinku španělské chřipky před sto lety a současnou pandemií. Teď z úplně jiného soudku: Ve středověku se lidé v rámci rodiny téměř nikdy nezabíjeli, zatímco dnes je vražda „rodinnou záležitostí“. 80 procent vražd se odehrává v rodinách. Zrovna dnes jsem slyšel v rozhlase zprávu jistého psychiatra, který říkal, že koronavirová karanténa vede k zvýšenému domácímu násilí. Nepochybuji vůbec o tom, že mnohé rodiny se díky tomu, že byly doma, naopak „daly dohromady“. Možná si o tom za pár týdnů či měsíců přečteme nějaká hezká svědectví. Ta se ale zatím do médií moc nedostanou. To neznamená, že by se právě v těchto dnech neodehrávala.
Můžeme si všímat určitých zneklidňujících skutečností. O kampani „Me too“ teď moc neslyšíme – to se opět změní, až nás přestane trápit ekonomika. Ale slyšeli jsme o nídost a dost. Vesměs šlo o případy slavných (nebo méně slavných) hereček a jiných celebrit. Méně pozornosti se už věnuje skutečnosti, že v Británii bylo v roce 2019 znásilněno pakistánskými gangy asi 19 tisíc dívek. Upozornil na to britský ministr vnitra Sajid Javid, sám pakistánského původu. Britská vláda ovšem nevidí jako dobré o tom veřejnost informovat. O něčem média informovat chtějí, o něčem nikoli… nebo alespoň méně.
Máme také široké pole působnosti na poli ekologie. I v této otázce proti sobě stojí dva tábory: na jedné straně Greta Thunbergová a mnozí, jichž je symbolem, na druhé straně „klimaskeptici“. Zdá se mi, že oba tábory mají v něčem pravdu a v něčem se mýlí. Domnívám se, že ekologové téměř zachránili lidstvo, kdy prosadili zákaz DDT a později freonů, které ničily ozónovou vrstvu. Na druhé straně je třeba blamáž s výrobou biopaliv, která se ukázala jako ekologicky náročnější než spotřeba paliv klasických. Mám velké otazníky nad elektroauty – když se zamyslím nad tím, že elektřinu do jejich baterií bude nutno někde vyrobit, že se bude muset překopat spousta vedení, protože u běžných benzinek nebudou stačit kapacity přiváděného elektrického proudu, mám pocit, že množství vedlejších nákladů (a ekologických zatížení) může přesáhnout pozitiva. Ale přiznávám – jsou to laické úvahy – vůbec tomu nerozumím.
Nicméně chci se zapojit alespoň tam, kde nějaké ověřené informace mám. Tak jsem se například rozhodl, že už nebudu létat letadlem, pokud k tomu nebudu mít nějaký opravdu závažný důvod. Letecké motory totiž spálí neuvěřitelné množství kyslíku. Zabýval jsem se tím natolik, že v této věci jsem si jistý. Elektroauto si zatím nekoupím, protože nejsem přesvědčen, že tím přírodě pomohu. Ale spokojuji se s autem malým a spokojím se v budoucnu s ještě menším.
Naše město Jeseník získalo možnost přednostního zavedení 5G sítí. Ve městě probíhá akce proti jeho zavedení, protože 5G sítě jsou prý zdraví škodlivé. Hledal jsem názor nějakých odborníků a ti tvrdí, že je to hloupost. Možná naše město o tuto výhodu přijde. Škoda. Obávám se, že v čele tohoto hnutí jsou lidé, kteří tomu moc nerozumějí.
Když se stavěla železniční trať z Úval do Prahy, měla původně vést přes Škvorec. Místní honorace se ale postavila proti. Tak nakonec museli vést trať přes Úvaly. Ty byly v té době malou osadou. Později z železnice profitovaly, zatímco Škvorec upadal. Bát se nového je někdy nebezpečné – lepší je to nové pořádně poznat.
Tím se dostávám k poslední myšlence článku. Bylo by skvělé, kdyby každý křesťan něčemu pořádně rozuměl a mluvil hlavně o tom. Asi by mnozí z nás mluvili méně. Ale zase by měli co říci.
- května 2020