„Výhodu to má tu,“ podotkl Šklíblatík, „že když spadneme a rozsekáme se na cimprcampr
o skály, budeme mít jistotu, že se neutopíme v řece.“
Když jsem předpověděl, že v druhém kole prezidentské volby se utkají Mirek Topolánek a Miloš Zeman, byl jsem Olinem Kadlecem nařčen z defétismu. Prý to budou takoví lidé jako já, kteří odeberou hlasy kandidátům, schopným Miloše Zemana porazit. Toto nařčení mi stojí za repliku v podobě článku.
Předně si nemyslím, že bych měl takový vliv, abych mohl výrazným způsobem ovlivnit volby. Důležitější je ale to, že nikdo z odběratelů mých článků a dalších čtenářů by nemohl být mou prognózou pohnut k tomu, aby v prvním kole Mirka Topolánka nebo Miloše Zemana volil. Naopak, můj článek by tyto lidi, nakolik je znám, měl podnítit k tomu, aby k volbám šli a hodili hlas někomu jinému.
Udělám to přesto, že tuším, že to nebude stačit. Jeden z důvodů, proč to podle všeho stačit nebude, v článku zmiňuji: Neschopnost demokratů se domluvit. Napsala mi řada lidí, že oni budou radši než Drahoše volit Horáčka nebo Fischera. Všem jsem odpověděl, že jim přeji hodně štěstí a že kdybych si myslel, že se podobně rozhodne řada mých demokraticky smýšlejících přátel, přizpůsobil bych se. Prostě si myslím, že Jiří Drahoš má šance největší. Kdybych si myslel, že je má Michal Horáček, volil bych jej. Kdybych si myslel, že je má Pavel Fischer, volil bych jej.
Jenže neschopnost demokratických sil se domluvit bude mít patrně za následek, že zde bude velmi, velmi dlouho vládnout druhá Babišova vláda bez schválení Poslaneckou sněmovnou, pokud nenastane situace ještě horší, totiž že nám bude vládnout koaliční vláda ANO – KSČM – SPD. Tato možnost je reálná, ale není důvodu se tomu vnitřně poddávat.
Jsem přesvědčen, že my křesťané bychom se měli v politice angažovat, neměli bychom ji přenechávat ostatním. Nicméně je mi jasné, že Království boží je z jiného světa a nenastane na zemi na základě demokratických voleb. Dívat se na to, že demokracie dostává na frak, není sice nic příjemného, ale křesťanství může kvést i v diktatuře. Já jsem v životě v jednotlivostech nikdy moc nevyhrával, ale když se ohlédnu zpět, nejsem nespokojen. Nezapomínal jsem na to, že heslo „Pravda vítězí“, které je na prezidentské standartě, má méně známé pokračování: „…i když na čas poražena bývá.“ A vždy mi bylo blízká lakonická odpověď Řeků, když jim Peršané, kteří byli v obrovské početní přesile, vzkázali, že pro množství perských šípů neuvidí slunce. „Budeme tedy bojovat ve stínu“, odpověděli. Prostě beru přesilu vážně, ale necouvám před ní. A jsem přesvědčen, že mnozí mě v mém postoji následují a následovat budou. Ne, kvůli mně a mým příznivcům Zeman rozhodně nezvítězí.
Jako motto jsem v úvodu zkopíroval jedno z defétistických slov Šklíblatíka z Letopisů Narnie. Šklíblatík mluvil defétisticky v podstatě pořád. A přece v rozhodující okamžik zachránil situaci. Takto promluvil k Čarodějnici, která vládla podsvětím, do něhož se nechtěně dostali:
„Jenom ještě slovíčko, milostivá,“ pravil, jak se belhal od krbu zpátky. Jedno jediné slovíčko. To, co jste tu říkala, je úplná pravda, za to bych nedal ani zlámanou grešli. Vždycky jsem chtěl vědět to nejhorší a pak tomu čelit co nejstatečněji. Takže se s vámi nebudu hádat o nic z toho, co jste řekla. Ale i tak vám musím ještě něco povědět. Dejme tomu, že jsme si opravdu jen vysnili to všechno: stromy a trávu, slunce, měsíc a hvězdy, i samotného Aslana. Dejme tomu, že ano. Pak můžu říct jen to, že se mi ty vymyšlené věci zdají daleko důležitější než skutečné. Dejme tomu, že tahle vaše černá díra je jediný svět. V tom případě, milostivá, nestojí celý svět ani za starou bačkoru. Když se to vezme kolem a kolem, je to dost zvláštní, ne? Podívejte se: Podle vás jsme jenom děti a vymýšlíme si. A pouhé čtyři děti si dokázaly vymyslet svět, proti kterému ten váš vypadá pěkně zvadle a vybledle. Proto se budu držet toho vymyšleného. Stojím na Aslanově straně i v případě, že není žádný Aslan. Budu se snažit žít jako poctivý Narnian, i když vůbec žádná Narnie není. Takže vám uctivě děkujeme za večeři, a pokud jsou moji společníci hotovi, odcházíme tímto od vašeho dvora a vydáváme se do tmy hledat Hoření svět, dokud budeme žít. Ne že bych si myslel, že budeme žít nějak zvlášť dlouho, ale ani mi to moc nevadí, je-li celý svět vážně tak nanicovatý, jak říkáte.“
Vy nečtete Narnii? Ale to byste měli!
16. prosince 2017