Jsem stále spokojenější, že jsem Čech a že žiji v Česku. Když tak pozoruji vývoj epidemie v různých zemích a u nás, potvrzuje se mi, co jsem si myslel už delší dobu: Máme skvělé zdravotnictví a dobré lékaře i sestry.
A moc se mi líbí, kolik lidí začalo šít roušky nebo vyrábět respirátory či ochranné štíty na 3D tiskárnách. Všichni ti, kdo se do něčeho takového pustili, mohli zaujmout i jiný postoj: Brblat na vládu, jak dělá všechno špatně.
Dokonce mě maličko, ale jen maličko, ovanula vzpomínka na první týden srpnové okupace v roce 1968. V tom prvním týdnu se projevila obrovská česká vynalézavost a solidarita. A je mi jasné, že nikdo z nás – od těch starých, k nimž už sám také patřím, až po prvňáčky, na tento čas do konce života nezapomene.
Určité rozepře mezi vládou a opozicí se sice projevují, nicméně v těch zcela zásadních věcech panuje shoda.
Více lidí chodí do přírody.
Ukazuje se, že domácí škola (home schooling) je pro mnohé (byť ne pro všechny) schůdná alternativa.
Troufnu si předpovědět, že za osm až deset měsíců se zvýší porodnost. Ale asi ne nadlouho.
Klesne počet dopravních nehod a znečištění ovzduší.
A teď pár negativ. Tvůrci a vděční příjemci konspiračních teorií mají žně. Někteří Číňané tvrdí, že virus do Wuchanu zavlekli Američané. Někteří Rusové tvrdí, že Číňané tvrdí, že virus do Wuchanu zavlekli Američané. Někteří Američané tvrdí, že Číňané ten virus vyrobili a pak se jim kvůli nepozornosti vymkl z rukou. Jiní Američané tvrdí, že o uskutečnění pandemie rozhodli Mark Zuckerberg, Bill Gates a další představitelé „hlubokého státu“, především majitelé velkých farmaceutických firem. Ještě jiní Američané, ale i někteří Evropané, soudí, že za to může George Soros.
Čemu mám věřit?
Předně nevěřím ničemu, co říkají oficiální místa v Číně a polooficiální místa v Rusku. Neměli bychom zapomínat, že Čína, která se teď tváří jako zachránce světa, nebezpečí původně „po černobylsku“ zatloukala, a první dva lékaři, kteří na to upozornili, za to zaplatili životem.
Ruské fake news volí zcela jinou strategii než čínské. Zatímco čínské fake news se snaží svět přesvědčit, že jedině Čína je schopna pandemii vyřešit, nebo ji alespoň řeší tím nejlepším způsobem, Ruské fake news se nesnaží přesvědčit o tom, kde je pravda, ale snaží se věc co nejvíce zamlžit, tím, že vypouští různé „alternativní“ teorie. Má na to ostatně rozsáhlý aparát, dostatek prostředků a zřejmě žádné skrupule. Cílem je přesvědčit lidi, že se nedá věřit ničemu.
S americkými fake news si nevím rady. Jsou mnohem sofistikovanější než ty ruské či čínské. A často uvádějí fakta, která jednak nedokážu ověřit, jednak té problematice prostě nerozumím.
Jsem smířen s tím, že se v tom nevyznám. Rozhodně ale nebudu nikam přeposílat ani ruské, ani čínské, ani americké fake news, a dokonce ani to ne, co možná fake news není, ale já se za to nemohu zaručit.
A vyzývám vás k témuž. Domnívám se, že křesťanstvo nástup sociálních sítí prostě nezvládlo. Nedávno mi jeden bratr psal, že vnímá, že je zapotřebí, aby protestanti vyznali své hříchy, které v průběhu dějin spáchali na katolících. Rozumím jeho starosti, ale za mnohem naléhavější z hlediska vyznávání hříchů vidím potřebu vyznat, že jsme přeposílali a šířili různé zvěsti, které jsme si neověřili, a tím jsme rozmnožovali – a bohužel stále rozmnožujeme – lež ve světě. Pamatujme i na to, že nebudeme vydávat počet pouze ze lživých slov, ale i z prázdných slov.
Teď k tomu přispěl ještě další nebezpečný postoj. Nejeden křesťan mi napsal, že to, co se děje, souvisí s koncem světa, s posledním soudem. Konec světa jednou skutečně nastane, a vykladači Zjevení té generace, která se toho dožije, budou moci říci: „Vidíte, my jsme vám to říkali.“ Jenže ten konec světa očekávaly téměř všechny předchozí generace. Z dějinného hlediska je COVID-19 brnkačka ve srovnání se španělskou chřipkou, která řádila před sto lety. Natož s první světovou válkou nebo středověkým morem! Soudím, že na konec bychom měli být připraveni všichni a pořád, tedy že bychom se měli neustále vracet do stavu pokání a milosti, ale když někdo volá „už je tady konec“ moc často a moc dlouho, nakonec ho nikdo neposlouchá a takové volání se ukazuje jako kontraproduktivní.
Co tedy máme dělat? Chovat se normálně, slušně, věcně, obětavě. Jan Křtitel kázal velmi radikální kázání: „Sekera je už ke kořeni přiložena…“ „Věječka je v jeho ruce, aby pročistil svůj mlat…“ Když se ho pak vyděšení lidé ptali, co mají dělat, dává jim velmi obyčejné, až fádní rady. Dokonce ani těm hříšným celníkům neřekne, aby přestali s tou svou živností. Poradí jim, aby nevybírali víc, než mají. A vojákům neřekne, ať dezertují. Řekne jim pouze, aby nikoho neutiskovali a měli dost na svém žoldu. Kdybych to měl shrnout, pak asi takto: „Království Boží je blízko, je na dosah ruky. A vy se chovejte slušně.“
Totéž platí pro nás. A věřte mi, není to málo romantické. Zkusme to!
- dubna 2020