Pan prezident Zeman prohlásil, že bude vetovat jednoho z kandidátů na ministerský post v nové vládě a podle všeho jde o Jana Lipavského, kterého do nové vlády vyslali Piráti. Je zřejmé, že Jan Lipavský je kritický vůči Rusku a Číně. Pokud jde o mne, pak to mi ani trochu nevadí. Je prý ale kritický i vůči Izraeli, a to mi vadí hodně. Takže pokud jde o Rusko a Čínu, jsem na jedné lodi s Janem Lipavským, pokud jde o Izrael, pak je mi blízké stanovisko prezidenta Miloše Zemana. Je to asi jediný významný styčný bod našich preferencí.
Chvilku jsem brouzdal na internetu a nenašel jsem žádné podrobnosti o protiizraelských sentimentech pana Lipavského. Všude se jen píše či naznačuje, že nějaké má. Přiznávám se, že brouzdat na internetu moc neumím a taky mě to moc nebaví. Možná toho, milý čtenáři, o tomto tématu víš mnohem více než já.
Předpokládám, že jeho vztah k Izraeli bude asi kopírovat většinový postoj Evropské unie. K lítosti některých nejsem sžíravým kritikem EU a nejsem pro vystoupení z ní. Nicméně postoj EU vůči Izraeli považuji za hanebný. V pomyslné kolonce (a v mém případě není zcela pomyslná, opravdu si ji vedu) pro a proti EU je postoj EU vůči Izraeli na prvním místě mé kolonky „proti“.
Znamená to ale, že schvaluji postoj pana prezidenta?
Nikoli. Jeho jednání se zakládá na takové interpretaci ústavy, kterou z odborníků téměř nikdo nesdílí. Naprostá většina ústavních právníků (ale i politiků) je přesvědčena, že prezident žádné veto vůči jednotlivým kandidátům na ministry nemá a jeho jednání je tedy jen svévolný kapric. A protože nevěřím na zásadu „účel světí prostředky“, nemohu si přát, aby prezident svůj názor na pana Lipavského prosadil, jakkoli věcně bych v této věci stál na straně pana prezidenta.
Počínání hlavy státu je o to neomluvitelnější, jsme-li uprostřed pandemie a kdy velice potřebujeme, aby nová vláda mohla začít vládnout. Prezident prostě zbytečně zdržuje. Následky jeho počínání jsou těžko vyčíslitelné, nicméně jsou silně negativní.
Designovaný předseda vlády Petr Fiala trvá na tom, že prezident Zeman by měl Jana Lipavského jmenovat. Těžko mu radit, aby ustoupil tak, jako to v minulé vládě udělali Andrej Babiš a Jan Hamáček. Pana prezidenta je skutečně nutno odkázat do patřičných mezí, tedy do mezí daných ústavou. Je to v zájmu i budoucích generací.
Považoval bych za přijatelné, kdyby Petr Fiala přijal mínění pana prezidenta, totiž aby dočasně post ministra zahraničí zastával sám. Ovšem s tím, že okamžitě podá kompetenční žalobu, a jakmile soud potvrdí, že prezident žádné právo veta vůči jednotlivým kandidátům nemá, ihned Jana Lipavského do vlády povolá.
A nám, komu se nelíbí názory pana Lipavského na Izrael, nezbude než usilovat o jeho odvolání legálními a legitimními prostředky.
Ano, demokracie je zdlouhavá a většinou v ní nevyhrajete 100:0. A jak říká Bohumil Doležal, demokracie jsou z devadesáti procent procedury. Nicméně demokracie umožňuje někdy i slabšímu vyhrát, protože v ní vítěz většinou nebere vše. A tam, kde se o to vítěz snaží, je demokracie skutečně ohrožena.
- listopadu 2021