Láska je slovo dosti profláknuté. Mluví se o ní, často nasládle, často odtažitě. Dát si slovo „láska“ přímo do názvu knížky vyžaduje značnou odvahu.
Nicméně… tato knížka je pozoruhodná. Přemýšlím, kterých pár vět bych sem měl překopírovat jako upoutávku. A zdají se mi všechny důležité. Přesto to ale zkusím:
„Bez jistého rizika do vztahu vůbec nelze vstoupit; a čím je vztah hlubší, tím je riziko větší. Láska však skutečně strach zahání, doslova. Čím je jí v nás víc, tím méně prostoru mu dává.“ (str. 13).
„Boží velkorysost vůči nám nemá hranic. Kdykoli ji dáme dál, třeba jen prvním krůčkem, stane se zázrak. Dotkli jsme se Boží podstaty, a to mívá blahodárné účinky jak na nás samotné, tak dokonce často i na druhého, ačkoli dosud nemá o ničem tušení.“ (str. 23).
Autorka radí, abychom nečetli víc než kapitolu denně. Všem doporučuji, aby se touto radou řídili. Já jsem autorčino doporučení nerespektoval – ke své škodě. Trochu mi to připomnělo manu seslanou Izraelitům na poušti. Ti si také mohli dovolit jen denní příděl. (Naštěstí se lze k rychle přečteným kapitolám s užitkem vrátit.)
Mám ke knížce – a k autorce – osobní vztah. Vím, že procházela velice těžkým obdobím. Tato knížka je velmi útěšná, ale rodila se v utrpení. Je to hloupé to takto říci, ale zdá se mi, že pokud plodem všeho trápení je tato knížka, stálo to za to. Perly se často rodí v utrpení.
S velkou částí knihy přímo niterně souzním – nevyjádřil bych myšlenky lépe než autorka, byť bych se sebevíce snažil. O to víc mě překvapilo, že s jednou kapitolou jsem měl problém. Je to 7. kapitola, nadepsaná „Nejzneužívanější podobenství“. Jde o podobenství o dvou dlužnících z 18. kapitoly Matoušova evangelia. „Asi by se nedaly spočítat zástupy křesťanů, kteří z toho měli těžkou hlavu nebo upadli do úzkostlivosti. Protože, samozřejmě, odepření Božího odpuštění by bylo fatální.“ (str. 47). Autorka ovšem ví, že „tento značně nadsazený příběh nemá v první řadě vyděsit, ale právě naopak: vést posluchače k tomu, aby si uvědomili celou šířku a délku, výšku a hloubku Boží lásky.“ (str. 48). Tuto kapitolu jsem – ke svému překvapení – nepochopil. Zarazilo mě to, ale tak to na světě chodí – v něčem si můžeme s druhým hluboce rozumět, a v něčem zase ne. Každý z nás je originál, nejsme klony jeden druhého.
To nic nemění na tom, že tato knížka je dle mého mínění naprosto senzační, dá-li se pro ni použít toto profláknuté adjektivum. Kéž mnohé povzbudí a utěší.
Knížka má 68 stran. Obsahuje řadu pozoruhodných ilustrací. Knížku lze objednat v internetovém knihkupectví www.kniznieshop.cz. Jedinou „vadou na kráse“ je vysoká cena – 178 Kč. Dovoluji si ale tvrdit, že tato útlá knížka opravdu „stojí za to“.
Dan Drápal
- prosince 2022