Už devatenáct let se živím překládáním knih. Je to pro mě řemeslo, které mám rád, a měl jsem to štěstí, že ze zhruba 130 knih, které jsem přeložil, mi naprostá většina dávala smysl. Některé knihy mi ale mimořádným způsobem „sedly“ do mé situace. Jedna z prvních knih, kterou jsem překládal, byly Rozbité sny od Larryho Crabba. Dostal jsem ji k překladu nedlouho poté, co se nějaké mé sny rozbily, a kniha mi velmi pomohla. Z trochu jiného soudku byla kniha Proč nejsem muslim, jediná kniha, kterou jsem překládal pro „světské“ nakladatelství (Votobia). Bylo to dlouho před velkou migrační vlnou a před tragickými událostmi v islámském světě. Tato čtyřsetstránková kniha mi dala určitý vhled do islámské problematiky, což se mi o několik let později velmi hodilo.
A nyní…
Nyní překládám knihu Francise Frangipana Moc jednoho kristovského života (Nakladatel možná zvolí trochu jiný název.) Mám za to, že se mi tato kniha dostala do rukou nejen z vůle nakladatelovy, ale přímo Božím řízením.
Autor dal knize definitivní podobu v roce 2011. Uznává, že evangelikálové a konzervativci mají pravdu, konstatují-li, že Amerika je v hlubokém morálním úpadku. (Od roku 2011 se tento úpadek ještě více prohloubil a společnost je rozdělená víc než kdy jindy v dějinách, možná ještě více než za občanské války severu proti Jihu, byť se nebojuje střelnými zbraněmi.) Nicméně duchovní reakce na tento úpadek je zcela nesprávná.
Mnozí evangelikálové jsou pohoršení a naštvaní, a dávají to hlasitě najevo. U nás to není tak vyhrocené jako ve Spojených státech, nicméně je to podobné.
Frangipane ukazuje na několika biblických případech, jaká reakce by byla správnější.
Nejprve mluví o Abrahamovi. Abraham nepochybně věděl o morálním úpadku v Sodomě. Věděl, že Bůh se chystá Sodomu soudit. Mohl by zvolit reakci „dobře jim tak, vždyť jsou naprosto zvrácení“. Ano, byli naprosto zvrácení, a Boží soud byl na obzoru. Jak ale reaguje Abraham?
Přimlouvá se. Smlouvá s Bohem. Prosí Boha o milosrdenství.
Abraham s Bohem usmlouval, že Bůh Sodomu ušetří, nalezne-li v tomto městě alespoň deset spravedlivých.
Mnozí komentátoři položili otázku, jak by to asi dopadlo, kdyby Abraham smlouval ještě o trochu déle. V Sodomě byl jeho synovec Lot. Byla tam Lotova žena a jejich dvě dcery a jejich muži. To už je šest lidí… Nezískal tam Lot pro zbožný život alespoň hrstku přátel?
Jsou to otázky, na něž na této straně nebes nenajdeme odpověď, jakkoli by nás zajímaly. Jedním si ale můžeme být jisti: Abraham volal po milosrdenství, ne po soudu. Můžeme oprávněně říci, že v jeho srdci „milosrdenství vítězilo nad soudem“ (Jakub 2,13).
Druhým příkladem je Mojžíš. Když Izrael upadl do modlářství, Bůh Mojžíšovi řekl, že Izrael zničí, ale Mojžíše zachová a učiní z něj velký národ, jakýsi náhradní, ale lepší Izrael. Mojžíš navenek jedná s Izraelem velice přísně, ale v soukromí padá na kolena před Bohem a volá: „Odvrať se od svého planoucího hněvu a lituj zla vůči svému lidu“ (Exodus 32,12). Opět – podobně jako Abraham – jedná podle Jakubova slova, jež bylo napsáno až o více než tisíc let později: „Milosrdenství přemáhá soud“, jak stojí v jiném překladu.
Jak budeme reagovat na úpadek v naší zemi a na nadcházející soud? Padneme na kolena a budeme prosit o milosrdenství pro náš národ, nebo zareagujeme tak nějak jako Jonáš, který si připravil pěknou vyhlídku, z níž by mohl pozorovat zkázu Ninive, kterou prorokoval?
Na mé články někdy reagují lidé, kteří si podle všeho myslí, že Boží soudy jsou neodvratné. Možná ano. Nicméně domnívám se, že Bohu budou tak jako tak nejmilejší lidé, kteří budou volat k Bohu a prosit o milosrdenství.
Ano, Bůh někdy posílá proroky, aby zvěstovali soud. A Bůh skutečně má za co soudit – i v našem národě. Současně ale hledá člověka, který by se „postavil do trhliny“ před Boží tvář: „I hledal jsem mezi nimi muže, který by stavěl zeď a postavil se za tu zemi před mou tvář do trhliny, abych ji nezničil, ale nenalezl jsem“ (Ezechiel 22,30).
I v našem srdci může milosrdenství vítězit nad soudem. To bychom ale z něj museli vymést všechny pocity nadřazenosti. Ne, Bůh si nepřeje, abychom přestali zvrácenosti považovat za zvrácenosti, nicméně člověk může být pravdivý a milosrdný současně. Je čas přímluvy. Je čas horlivých modliteb.
- dubna 2023