Je to zajímavé – žijeme na druhé polokouli, máme zcela odlišnou historii, velmi odlišnou strukturu státní moci, a přece v jedné věci jsme téměř totožní. Co mám na mysli? Česká společnost je rozdělená podobně jako ta americká, a kupodivu jsou podobně rozděleni i křesťané, a to jak katolíci, tak evangelikálové.

V obou táborech – katolickém i evangelikálním, trumpovském i bidenovském (nebo, trváte-li na tom, republikánském i demokratickém) – jsou lidé, kteří si nemohou pomoci a věc vyhrocují. Křesťané by měli být střízlivější – alespoň si to stále myslím – ale najdete mezi nimi lidi, pro které byl Zeman spasitel a Schwarzenberg démon. Někteří křesťané prohlašovali Zemana (a v Americe nyní Trumpa) za novodobého krále Kýra, který byl povolán Bohem, aby dal Božímu lidu svobodu. Pro jiné je Trump novodobý Hitler a fašista. Jistý americký publicista se vyjádřil, že Trump je ještě „horší než Hitler“. Dokáže mi někdo vysvětlit, co znamená „horší než Hitler“? Co si pod takovým výrokem máme představit? A u nás v Česku vidí někteří lidé spasitele i v Andreji Babišovi.

Zkrátka dnešní doba si libuje ve vyhrocování a přehánění. Ale možná to tak bylo vždycky.

Ve skutečnosti není Trump ani spasitel, ani démon. A totéž platí i o Miloši Zemanovi nebo Andreji Babišovi. A dokonce i o … ano, Vladimíru Putinovi, o němž si i u nás někteří křesťané myslí, že je „obráncem hodnot“.

Ne ne, pozice spasitele i ďábla je už dávno obsazená. Ďábel padl už na počátku časů, když chtěl usednout na Boží trůn, a Spasitel byl dokonce ještě před počátkem časů. Na zem přišel v lidské podobně před dvěma tisíci lety a přijde ještě jednou. Jiného spasitele nehledejte, zvlášť v politice ne.

Zbožňování nebo démonizování politických oponentů je součástí problémů, nikoli jejich řešením. Pokud vidíme ve svém oponentovi čiré zlo, ani se nepokusíme s ním komunikovat a zjistit, co si vlastně myslí a proč.

Ano, můžeme dojít k závěru, že se se svým oponentem na řešení nějakého problému nedohodneme. Je to podobné jako v manželství – měli bychom udělat maximum pro to, aby vztah vydržel a zbudoval se a zkrásněl, ale s někým se to opravdu nepodaří, i když se jeho partner snaží. Jsou ale situace, kdyby se, alespoň jsem o tom stále přesvědčen, společné řešení najít dalo. Například právě v těchto týdnech se u nás řeší dvě důležité věci – důchodová reforma a státní rozpočet. Nepředpokládám, že jedna ze stran chce jen a jen škodit. Dohoda není nemožná, jen k ní prostě není vůle. A tak současná vláda něco prosadí, a nebude to patrně ani stoprocentně dobré, ani stoprocentně špatné, ale je téměř jisté, že nová vláda to zase zruší. Fakt to jinak nejde? Dohoda je ovšem těžká tam, kde se lidé opačných názorů navzájem ostouzejí a urážejí.

Polovina obyvatel Spojených států si nyní myslí, že mají nejhoršího prezidenta v dějinách. Druhá si myslí, že ten nejhorší nastoupí do úřadu 20. ledna.

Jsem přesvědčen, že křesťané by neměli říkat, kdo je spasitel a kde je démon, ale měli by být zprostředkovateli, usilujícími o pokoj. Není to nic jednoduchého, protože takový člověk to pak schytává od obou stran a on má často chuť říci si: „Tohle nemám zapotřebí. Tak já to dělat nebudu.“ Nicméně domnívám se, že na posledním soudu nebudou pochváleni ani katoličtí talibánci, ani evangelikální ultras. Pochváleni budou ti, kteří působí pokoj.

Dovolte mi přidat k tomuto článku ještě zajímavou informaci o možných souvislostech vraždy tří děvčátek v anglickém Southportu. Otec pachatele Axela Rudakubany Alphonse Rudakubana prchl do Spojeného království, protože se podílel na rwandské genocidě probíhající v devadesátých letech a byl obviněn z válečných zločinů. Jestli tomu dobře rozumím, celý proces probíhající u mezinárodního soudního dvora ještě nebyl uzavřen. A Alphonsovým advokátem nebyl nikdo jiný než současný britský premiér Keir Starmer. Žádná z těchto skutečností sama o sobě neznamená, že by již byla známa Axelova motivace nebo že by se něčím provinil Keir Starmer. Spíše to osvětluje premiérovu snahu odklonit pozornost ke krajní pravici a celý případ zamlžit. Kdybych já byl jeho poradcem, doporučil bych mu, aby tuto okolnost zmínil hned na začátku vyšetřování. Zamlčování mu na důvěryhodnosti věru nepřidá.

Dan Drápal

  1. listopadu 2024